Chůva v historii | 02.10.2017

Chůva v historii

I když se mnohým může zdát, že chůvy, au-pair a babysitterky, jsou vymožeností moderní doby, není tomu tak. Instituce rodinných chův má několikasetletou tradici a bez problémů fungovala v zahraničí i u nás. A jak to vypadá, dnes nadchází její boom.

Ačkoli už ve středověku bylo hlavním důvodem pro uzavírání sňatku kromě rozšíření majetku také zajištění pokračování rodu, jakmile přišlo dítě na svět, péči o něj převzal někdo jiný. Neplatilo to samozřejmě pro všechny, ale zejména v bohatých šlechtických kruzích byla tato praxe zcela běžná. Chudí rodiče zvládali péči o děti sami, nebo jim pomáhali prarodiče. Z řad méně majetných venkovských žen se také často vybíraly kojné, protože kojení bylo pro šlechtičny považováno za nepatřičné. Kojné se o dítě často staraly i poté, co už nebylo potřeba ho kojit, většinou do pátého roku věku. V té době zastupovaly místo učitelky, vychovatelky i zdravotní sestry v jednom. To skončilo první světovou válkou, která přinesla také zásadní emancipaci žen a změny ve společenských strukturách – po roce 1920 se tak výchova dětí přesunula převážně na rodiče.

V současné době, kdy téměř všechny ženy pracují a finanční situace je často nutí k tomu, aby co nejdříve po porodu nastoupily opět do práce, se začíná fenomén chův opět vracet. Chůvy ale nemusí fungovat jen jako soukromé vychovatelky a pečovatelky v jednotlivých rodinách. Vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti budou do školek přijímány děti už od 2 let, je nutné obsadit také pozice chův v mateřinkách.

Lákala by vás tato práce? Rády byste ji vykonávaly, ale chybí vám potřebné vzdělání? Potom pro vás máme dobrou zprávu! V podzimním běhu otevíráme ještě další tři kurzy Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, a to v Jihlavě, Třinci a Telči. Po absolvování tohoto kurzu si můžete zažádat o vydání živnostenského oprávnění a začít pracovat jako chůva z povolání. Tak na nic nečekejte a splňte si s námi svůj sen – sen o tom stát se skvělou chůvou.